It does not depend only on the testing methodology but also on the cases counting methodology
Je zajímavé se podívat na tytéž data ze dvou různých úhlů. Ministerstvo zdravotnictví České republiky přesně to poskytuje. Na jedné straně poskytuje denní počty potvrzených nakažených, na druhé straně poskytuje seznam jednotlivých potvrzených případů. Seznam jednotlivých případů lze posčítat podle data hlášení. Protože každý jednotlivý případ obsahuje i informaci o příslušném kraji, lze z dat sestavit i vývoj nákazy v jednotlivých krajích. Teoreticky bychom měli dostat stejná data, jako v denních počtech potvrzených nakažených. V praxi ovšem čísla úplně přesně nesedí. Takto vypadají grafy denních případů (křivka označená jako cz odpovídá oficiálním denním počtům nakažených, křivka označená jako cz_soucet odpovídá součtu případů z druhé databáze):
Z dat není úplně jasné, zda datum hlášení, jak je uveden u jednotlivých případů má odpovídat datu, kdy byl případ potvrzen, nebo mezi datem hlášení a datem potvrzení ubíhá nějaký blíže nespecifikovaný čas. Podle všeho to vypadá, že zejména v březnu je datum potvrzení jednotlivých případů o den posunutý oproti datu hlášení. Později to spíše vypadá, že jednotlivé případy procházejí ještě další korekcí i po jejich potvrzení. Křivky se jistě mohou v jednotlivých dnech lišit oběma směry:
- Jednotlivých případů může být víc než potvrzených případů z daného dne, například v případě, kdy se hlášení někam zatoulalo a bylo potvrzeno až po nějaké době.
- Jednotlivých případů může být i méně než potvrzených případů v případě, že se daný den potvrzovaly i ztracené případy někam zatoulaných hlášení.
Zajímavé také je, že existují i případy, které v databázi nemají žádné hlášení. Je opět otázkou co to znamená. Pro zajímavost, v tuto chvíli jsou rozdíly v počtech následující:
- Celkový počet oficiálně potvrzených případů: 4819896
- Celkový počet hlášení: 3869726
- Počet ztracených hlášení: 950170 (20%)
Podívejme se nyní na poměrový graf denních případů a na poměrový graf celkových případů:
Všimněte si několikadenního poklesu křivky okolo 21. dubna. To mimochodem odpovídá přesně poklesu německé křivky, která je zmíněná v sekci o identickém průběhu s Německem. Lze tedy spíše říci, že za tento pokles křivky může nějaký výplach bufferu, tedy přidání dávky ztracených hlášení do oficiálního počtu nakažených.
V grafu jde také vidět, že v březnu (více v první půlce než v té druhé) se sčítání jednotlivých případů oběma metodami mnohem více liší. Výkyvy jsou tak na začátku března mnohem větší, než například v dubnu. Lze očekávat, že postupné srovnání poměrů souvisí s postupným vývojem celého potvrzovacího procesu a jeho elektronizací.
Grafy zde tedy zcela jednoznačně ukazují, že i samotný proces sčítání testů není brnkačka a může do celé záležitosti vnášet systémové chyby. I s těmi je tedy potřeba v jednotlivých úvahách počítat.
