english česky
Menu

Závěry

Koronavirus SARS-CoV-2 "Koroňáček"

Podobný průběh epidemie v různých zemích Evropy v březnu a v dubnu

Nejlépe jde podobnost vidět, když si vyneseme graf rychlosti šíření epidemie všech zemí Evropy (v tuto chvíli dostupných k prohlédnutí). Protože nás ale nyní zajímá více dlouhodobý trend, než lokální oscilace, v tomto grafu je použit 10 denní klouzavý průměr (v jiných grafech je použit 3 denní klouzavý průměr). Výsledek vypadá takto:

Je patrné, že v různých zemích se přecijenom epidemie šíří různou rychlostí, ale všechny země se se svojí rychlostí vejdou do vcelku úzkého koridoru, který má postupně klesající tendenci. Klesání přitom pokračuje navzdory postupnému rozvolňování, které se v Evropě pomalými krůčky zavádí od Velikonoc. Mnohem větší klesání přitom nastalo během měsíce března, zatímco v dubnu a na začátku května už to klesá mnohem pomaleji, ale stále klesá. Předpokládám, že občasné jednodenní výchylky z koridoru (z nichž největší je výchylka Francie z 12. dubna) jsou dány spíše anomáliemi v procesu testování, než že by se jednalo o skutečné výchylky. Přinejmenším u té Francie 12. dubna to považuji za prakticky jisté. Prostě v dané zemi dopočítali za daný den mnoho minulých případů, které se jim v procesu počítání někde ztratily. Přinejmenším v pozdějších fázích vypadá koridor ohraničen zhora Spojeným královstvím a zdola Islandem.

Také je z grafu patrné, že Česká republika se navzdory politickým prohlášením o tom, jak úspěšní jsme byli při zvládání epidemie, pohybuje spíše ve středu koridoru, než že by se držela na jeho spodní hranici.

Hlavní otázkou pak ovšem je, co způsobuje, že koridor v rámci celé Evropy klesá. Snad je to začátkem jara a růstem teploty. Vícero slunečních paprsků asi Koroňákovi vůbec nesvědčí, a tak se s příchodem jara dává na ústup. Podle všeho to tedy vypadá, že Koroňák je úplně klasickou kapénkovou infekcí, které se nejlépe daří v sychravých zimních a časně jarních dnech, zatímco když teplota trochu povyroste, Koroňák má prostě smůlu.

Je samozřejmě otázkou, zda právě počasí je tím faktorem, které Koroňáka nyní hodně drží na uzdě. Může jít i o jiné faktory (např. kosmické záření, nebo já nevím co ještě) mimo lidskou kontrolu. Trajektorie a šířka celého koridoru nezávisí na lidském chování. V zásadě tak vidíme, že neboť je šířka koridoru na začátku května zhruba 0.1 bodu, znamená to, že i lidské chování může rychlost Koroňáka ovlivnit o 0.1 bodu, což odpovídá zhruba 10%. (To je přitom horní odhad, neboť do stejného koridoru byly vyneseny Evropské země různých geografických podmínek, od teplého jihu až po studený sever. V rámci stejných geografických podmínek by se mohlo ukázat, že koridor je ještě mnohem uzší.)

Ovlivnění rychlosti Koroňáku o 10% (což nezapomeňme, že je jenom horní odhad) přitom není zas tak málo, rozhodně to ale samo o sobě nestačí k tomu, abychom lidskými silami epidemii zastavili. Na začátku se ta epidemie šířila rychlostí klidně i 25% za den. Lze tak říci, že bychom to dokázali zpomalit cca na 15% za den, což je zpomalení značné, ale pořád je to ještě růst. Dovolím si tedy tvrdit, že bez změny vnějších okolností (počasí, kosmické záření, dosaďte dále dle libosti) bychom Koroňáka prostě nezastavili a šířil by se Evropou dále až do úplného promoření.

Také je ale potřeba poznamenat, že šířka koridoru není nutně dána jenom fyzikálními vlastnostmi, ale také naší ochotou, jaká opatření je vlasatně společnost ochotná podstoupit. Veřejná diskuze o této epidemii se nesla ve znamení ekonomika vs zdraví. Požadavek úplně nezastavit ekonomiku byl velmi silný a vlády jej hodně respektovaly. Jistě by šlo epidemii zastavit tak, že by se zastavila úplně celá ekonomika a všichni by zůstali pár týdnů doma. Takové opatření ale bylo úplně mimo rámec myslitelného (v Evropském kontextu). Hranice myslitelného pak zcela jasně tvoří i hranici pozorovaného koridoru.


Dalším faktorem podobnosti jsou dílčí srovnání různých událostí v různých zemích, které si velmi často odpovídají. Křivky se sice dlouhodobě navzájem nekopírují, ale jakoby se jedna křivka vždy na nějakou dobu chytla křivky jiné země, chvíli postupovaly spolu, a pak se zase oddělily a šly každá svým směrem. Nebo občas ve stejný čas nastává ve dvou zemích lokální maximum rychlosti, liší se ale například absolutní hodnota. Tvary jsou ale podobné. Například: Švýcarsko kopíruje český průběh vcelku přesně od 5. do 19. dubna. Možná by se dalo hovořit už od 28. března. Mezi 28. březnem a 5. dubnem nastává právě v obou zemích lokální maximum rychlosti, ale zde ta podobnost není tak velká. Zde graf srovnání ČR a Švýcarska:

Podobných příkladů najdeme po celé Evropě celou řadu. Je opět spíše otázkou spekulací, co přesně tyto lokální podobnosti způsobuje, jakoby ale opravdu záleželo na počasí. Pokoušel jsem se hledat nějaké rozumné veřejné zdroje, kde by šlo pro jednotlivé země najít nějaké historické průběhy počasí, to se mi ale zatím nepodařilo. Rozhodně srovnání parametrů počasí s vývojem rychlosti šíření Koroňáku by stálo za další studii. Jak by například vypadalo, kdybychom do stejného grafu vynesli průměrnou teplotu dané země k danému dni a rychlost šíření Koroňáku v tentýž den? Nebo s posunem 5 dní určujícím zhruba inkubační dobu Koroňáku? Existují někde data průměrné vlhkosti?

Na přelomu března a dubna došlo v mnoha Evropských zemích k signifikantnímu poklesu rychlosti šíření, která přitom mnohdy protnula nulu, čímž nejednou zavdala příčinu kulminace epidemie. Stejný pokles rychlosti lze například zaznamenat i ve Spojeném království. Pouze zde byla počáteční rychlost šíření vyšší, a proto neprotla nulu až o něco později. Kulminace tam tedy nastala později a následný pokles epidemie je mnohem pozvolnější, než třeba v ČR.

Souvisí tento pokles rychlosti s počasím? Jaký faktor mohl jeonm tento pokles způsobit? To jsou otázky, které by stály za další zkoumání. Přímé srovnání rychlosti šíření s teplotou, vzdušnou vlhkostí, popřípadě dalšími parametry počasí by jistě stálo za samostatnou studii. Podobnosti průběhů napříč celou Evropou totiž svědčí o tom, že faktory ovlivňující rychlost šíření jsou do značné míry mimo naší kontrolu. Možná je to pro vlny epidemie přirozené: Nejprve musí nastat příznivé vnější podmínky a až potom se teprve epidemie skutečně může šířit společností. Když opět příznivé podmínky pominou, vlna epidemie opadne. Znamená to ovšem, že se vlna může vrátit na podzim, nebo na konci zimy, neboť lze očekávat, že v tento čas by příznivé podmínky mohly opět nastat. Spíše lze ale očekávat, že rozvolňování protiepidemických opatření novou vlnu epidemie ještě teď na jaře 2020 nespustí.

SARS-CoV-2
Cached sources: Dynamic sources: testing page