Pozorováním dat o epidemii lze dojít k několika, myslím, vcelku zajímavým závěrům. Každý závěr má svou vlastní stránku, kde je podrobněji diskutován. V současné době jsou všechny závěry učiněny z dat z první vlny (tedy z obodobí zhruba od března 2020 do června 2020). Druhá vlna epidemie přináší nové pohledy na data, ale všechny závěry z první vlny vypadají být v zásadě stále validní. Pozorovatelné závěry přitom jsou:
- Vliv Faktoru X na průběh epidemie: Na epidemii působí faktory, které nejsou pod lidskou kontrolou. Tyto faktory jsou přitom poměrně velké. Mohou ovlivňovan celou situaci z více jak 20%. Tyto faktory jsou přitom označovány jako Faktor X.
- Efekt pátku třináctého: V pátek 13. března nastal v zemích západní Evropy velmi výrazný poskok nahoru v počtu nově nakažených, který se naprosto vymyká všem jiným přírůstkům v rámci první vlny epidemie. Jakoby nešťastný den platil jenom na lidi a nikoliv na viry. V zemích východní Evropy je pak efekt pátku třináctého velmi nezřetelný.
- Podobný průběh epidemie v různých zemích Evropy v březnu a v dubnu: Epidemie vykazuje napříč Evropou velmi podobné parametry. Nezávisle na tom, jak moc se v té či oné zemi epidemie rozjela či jaká opatření se v které zemi přijala, lze říci, že rychlost šíření epidemie byla vždy velmi podobná. K podobnému průběhu patří i to, že moment, kdy křivka rychlosti šíření protíná nulu (což odpovídá vrcholu epidemie), nastává snad po celé Evropě na přelomu března a dubna. V některých zemích (Spojené království, Švédsko) je útvar podobný vrcholu taktéž patrný. Nicméně v těchto zemích epidemie pokračovala dalším růstem (byť mírnějším), zatímco ve většině evropských zemí přešla do klesání.
- Prakticky identický průběh epidemie v České republice a v Německu: V České republice a v Německu mají epidemie v březnu a v dubnu 2020 velmi podobný až identický průběh a liší se pouze startovní pozicí obou zemí. Nejzajímavější na tom je, že rychlost šíření epidemie v obou zemích kopíruje jedna druhou včetně týdenních oscilací.
- Nezáleží jenom na metodice testování, ale i na metodice sčítání výsledků: Podíváme-li se na data z České republiky ze dvou různých, avšak oficiálních zdrojů, zjistíme, že i dva zdroje dat vycházející ze stejného testování, se mohou značně lišit. I to, jak se jednotlivé dílčí výsledky sbírají a sčítají, tedy může ovlivňovat výsledky.
